Viniční trať U hájku
První písemná zmínka o obci se nachází v zakládající listině premonstrátského kláštera v Louce u Znojma z 25. října 1190. Okolí obce bylo osídleno již dříve. Dosvědčují to četné archeologické nálezy. Zajímavé jsou dva pískovcové kříže, které zřejmě souvisejí s Cyrilometodějským obdobím nebo tvořily hraniční mezníky. Blízkost řeky Dyje znamenala pro obec nejen dostatek vody pro obyvatele a pěstované zemědělské kultury, ale i značné nebezpečí povodní. Povodně zasáhly obec v letech 1799, 1880, 1888 a poslední pak v roce 2002 a 2006.
Také válečné konflikty se Dobšicím nevyhnuly. Nejvýznačnější z nich je bitva mezi rakouským vojskem Františka I. a francouzským vojskem císaře Napoleona I. v roce 1809, kdy Dobšice málem celé lehly popelem. Bitva je každoročně začátkem července připomínána historickou rekonstrukcí. Obec vybudovala na Znojemsku naučnou stezku pro pěší i cyklisty „Po stopách Napoleonova působení na Znojemsku“.
V roce 1897 jsou uvedeny Dobšice v seznamu vinařských obcí na 8. místě s 63 hektary vinic a s velkým množstvím kopaných vinných sklepů. Bohužel zavlečení révokazu do moravských vinic, světové válečné konflikty, finanční krize i počáteční doba kolektivizace venkova způsobily obrovskou stagnaci vinařství. Až na konci 60. let minulého století, započalo obnovu vinic místní JZD Dobšice později sloučené s JZD Práče. V roce 1994 při transformaci družstva vznikla společnost RCM Dobšice, s.r.o. Vinice této společnosti odkoupila nově vzniklá společnost Sufita, s.r.o. Znojmo, později přejmenovaná na První znojemskou vinařskou, a.s. Tato společnost vybudovala v v roce 2005 svoje nové výrobní kapacity a sídlo společnosti v Dobšicích a změnila svůj název podle slavného dobšického rodáka Johana Lahofera na Vinařství Lahofer, a.s. Tato společnost začala nově vysazovat vinice a také postupně odkupovala vinice i v dalších obcích Znojemska. V roce 2019 dobudovala v Dobšicích architektonický skvost - novou supermoderní výrobní halu s dalšími administrativními prostory, vinárnou a vinotékou.
Na začátku 90. let začíná v Dobšicích s vinařstvím Ing. Jiří Hort, provozující dnes renomovanou společnost Vinohort, s.r.o., a také mnoho dalších drobných místních výrobců vína. Dnes se vinařská obec Dobšice může pochlubit třemi sklepními uličkami. V obci je registrováno 39,6 ha vinic u 31 pěstitelů.
VINIČNÍ TRATĚ
U hájku
- I. kategorie - celková plocha 78,6 ha, z toho 38,2 ha vinic, nadm. výška 260 – 285 m;
průměrná svažitost 7 %, průměrná roční teplota 8,9 0C, suma aktivních teplot 2 820 0C,
geologický původ: vápenité spraše, ve spodní části se štěrkopísky Dyjského masivu
Pod tratí
- I. kategorie - celková plocha 15,3 ha, z toho 0,9 ha vinic, nadm. výška 220 – 250 m;
průměrná svažitost 5 %, průměrná roční teplota 8,9 0C, suma aktivních teplot 2 820 0C,
geologický původ: vápenité spraše, ve spodní části se štěrkopísky Dyjského masivu
Celková plocha viničních tratí v obci je 93,9 ha, z toho je osázeno 39,6 ha vinicí.
Nejtypičtější odrůdy na viniční trati U hájku
Sauvignon
Synonyma: Sauvignon Blanc
Zápis do Státní odrůdové knihy ČR: 1952. Zaujímá 4,9 % z celkové plochy všech vinic v ČR.
Pochází z francouzského regionu Bordeaux v povodí řeky Loira. Podle novějších genetických poznatků vznikl pravděpodobně ze samovolného opylení (sprášení) mezi odrůdami Chenin Blanc a
Tramín. K nám jej pod názvem Feigentraube - Fíkový hrozen dovezli nejspíš Habáni.
Odrůda Sauvignon vyžaduje velmi dobré teplotní podmínky, nejlépe na mírných svazích s chudšími štěrko – písčitými půdami. Vyšší půdní a vzdušná vlhkost příznivě ovlivňuje vznik buketních – aromatických látek. Tato odrůda spolu s Ryzlinkem rýnským a Veltlínským zeleným je jednou ze tří základních odrůd vín VOC Znojmo – Víno originální certifikace. Právě na Znojemsku dosahuje tato odrůda vynikajících kvalit, které se vyrovnává těm nejlepším světovým odrůdovým vínům.
Základní charakteristika vína:
Zelenožlutá barva, ve vůni mladých vín z méně příznivých ročníků se objevuje hluchavka, trávovina až kopřiva. U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně černorybízové, angreštové a broskvoňové. Vína jsou plná, často s minerální příchutí. Dochuť je dlouhá.
Ryzlink rýnský
Synonyma: Riesling, Rheinriesling
Zápis do Státní odrůdové knihy ČR: 1941. Zaujímá 7,8 % z celkové plochy všech vinic v ČR
První zmínky o pěstování této odrůdy jsou roku 1435 z Německa. Současné genetické analýzy ukazují, že odrůda Ryzlink rýnský je pravděpodobně nahodilý kříženec mezi odrůdou Heinisch a semenáčem Tramínu. Dnes se pěstuje po celém světě a je řazen mezi nejkvalitnější odrůdy pro bílá vína. Vyžaduje velmi dobré jižní viniční polohy, nejlépe svažité. Vysoké jakosti vína dosahuje na záhřevných, méně zvětralých prvohorních půdách s vyšším podílem skeletu nebo na půdách břidličnatých. Velmi příznivý vliv na buket vína má vyšší vzdušná vlhkost z blízkosti vodních toků a větších vodních ploch.
Základní charakteristika vína:
Vína Ryzlinku rýnského mají zelenožlutou barvu a s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny. Vůně mohou být ovocného typu – broskev či letní jablka, u měkčích vín i meruňku či ananas. Z některých poloh mají vína medové tóny a buket podobný vůni lipovému květu. Lahvově zralé víno se vyznačuje harmoničností a eleganci díky zvýrazněné souhře mezi kyselinkami a extraktivními látkami. Starší – archivní vína mají velmi jemnou chuť, připomínající ropné deriváty. Vína této odrůdy je vhodná na archivaci.
Müller Thurgau
Synonyma: Riesling – Sylvaner, Riesling – Sylvani, Rivaner
Zápis do Státní odrůdové knihy ČR: 1941.
Müller Thurgau je druhou naší nejrozšířenější odrůdou v ČR – 11,2 % z celkové plochy vinic. Nejvíce se pěstuje na Znojemsku, Slovácku a v Čechách. Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 Prof. Hermanem Müllerem křížením odrůd Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené ve VŠÚ Geisenheim v Německu. Pozdější genovou analýzou bylo zjištěno, že se jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. K názvu odrůdy se traduje podvědomí, že Prof. Müller pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau, kam se později přistěhoval a kde se odrůda začala rozšiřovat, proto dal nové odrůdě jméno Müller Thurgau. Nicméně on sám si přidal ke svému jménu H. Müller ještě druhé jméno po svém rodném kantonu z toho důvodů, že v této oblasti Německa bylo velké množství osob s příjmením Müller. Odrůda zraje poměrně brzy, začátkem září a je proto určena především pro chladnější lokality v severních vinařských oblastech Evropy. Půdy vyžaduje hluboké, „vododržné“ a dobře zásobené živinami. Pro svoji vysokou plodnost není vhodná do suchých písčitých či kamenitých půd. Je nutná regulace výše plodnosti při řezu, případně při podlomu letorostů.
Kvalita vína je přímo odvislá od výše sklizně. Při vysokých sklizních dává víno lehčího typu s hořčinkami. Při úměrné sklizni dává vína svěží, jemně aromatická s jemnými muškátovými tóny. V některých letech mají vína nízký obsah kyselin. Víno je vhodné na směšování více odrůd.
Základní charakteristika vína:
Barva je světlejší se zeleno- žlutavými odstíny. Vůně jemná, muškátová s ovocnými tóny. Chuť je svěží s menším obsahem kyselin a proto víno není plně vhodné pro skladování.
